Štěpánka Fejola Nestlerová – bikerka v roli mámy tělem i duší

1) Čau Fejolo, není to veřejným tajemstvím, že po ježdění si dáš ráda s kámošema pivko, tak které Ti po ježdění chutná nejvíc?
Hydratace je důležitá, po dobrým ježdění a s dobrýma kámošema nepohrdnu žádným českým pivem.

2) Jak dlouho na kole jezdíš a kdy jsi začala s endurem?
Jednou mi takhle volá bratránek ze severu, že se u Mostu jede závod, co by mě mohl bavit, prej se počítají jen sjezdy, a z kopce mě to vždycky bavilo. V tý době jsem měla obyč horáka, véčka brzdy, rohy, kapsa přes celý rám. Závod jsem s vynecháním pár erzet dojela skoro poslední. Až pak zpětně jsem si uvědomila, že to bylo moje první enduro. Jako pravej začátek ježdění ale beru přesun do Kanady v roce 2014, tam jsem poprvé objevila traily, bikepark, „normální“ kolo, a znovu zkusila enduro, které se stalo mojí láskou, teď máme 10 let výročí, chtělo by to zapít pivem :)

3) Pár let si žila v mekce bikingu, ve Whistleru, zkus shrnout v pár větách jaká je tam ta biková subkultura? Největší rozdíly oproti našim končinám?
Ve Whistleru jsem žila cca 4 roky, tam se tomu říká život v bublině, ježdění vás tam úplně pohltí (a nejen kolo v létě). Jediný, co vás pak zajímá je, v jakým stavu jsou traily a co je otevřený v parku. Pracovní dobu si plánujete dle ježdění, téměř každý den se konají různé místní bajkové akce – ať už závody, vyjížďky, výuky. Tohle městečko žije koly a přizpůsobuje se bajkerům, nikde vás s kolem nevyhodí, nikde nad bajkerem neohrnou nos. Traily jsou kolem Whistleru na každém kopci, staví je a pak i udržují místní organizace. Takový místo se v ČR bude těžko hledat. A co se týče komunity bajkerů, tak ti jsou stejně zapálení do ježdění a fajn tam i tady a všude si s nimi můžu dát to pivo po ježdění. 

4) Posunulo Tě ježdění v Kanadě výkonnostně/výsledkově?
V Kanadě jsem se v podstatě na kole naučila. Když jsem tam začínala, každou jízdu v bikeparku jsem spadla, nedovedla si představit sjet černý trail, skočit drop… no a rok na to jsem na těch černých trailech už závodila. Téměř každý den v sedle vás naučí jezdit chtě nechtě. Od bezvýznamných umístění jsem si pomalu ošlapala i stupínky vítězů z různých disciplín, enduro mě ale bavilo nejvíc, bratranec měl pravdu, kvalifikovala jsem na svůj první svěťák a dál už pak můj příběh pokračuje v Evropě.

5) Letos jsi naskočila do závodění ihned po mateřské pauze a hned si se blýskla broznem z MČR v Enduru, to je obdivuhodné, jak jsi to zvládla?
Jednak se začal objevovat těžký absťák po ježdění i závodění, takže jsem se na první závod po roce fakt těšila a jednak jsem neměla vůbec žádná očekávaní, jen dojet. A každý ví, že s čistou hlavou se jezdí nejlíp. Samozřejmě jsem měla obavy, jestli to zvládnu, jestli to ujedu, jestli se nebudu bát rychlosti, ale nekladla jsem si žádný cíle a všechno nakonec klaplo. Fyzicky jsem se na závod nijak nepřipravovala, ještě na to nebyly síly, mentálně mi hodně pomáhá vizualizace, představovat si čekání na startu, projíždění těžkých pasáží, šlapaní ve vyčerpání, pivo v cíli.

6) Jak se ti jezdí na kole Trek Slash 9.8 Gen 5? Co je hlavní přednost tohoto kola?
Co se týče kol, jsem strašná konzerva, nerada měním zajetý věci, mívala jsem problém zvykat si na nová kola, ale Slash mi sednul hned po první jízdě, vyhovuje mi geometrie i systém jednočepového přepákování zádní stavby, pro mě vše tak akorát na sjezd i pohodlné šlapání do kopce, dobře se mi ovládá a je vcelku i hravý, což mi pomáhá ve chvílích, kdy moje jízdní technika zaostává. Karbonový rám i ráfky dělají kolo pěkně tuhé, takže poslouchá, kde má.  Ocením i praktické drobnosti jako kapsička v rámu, vejde se velký bidon (hodně piju nejen pivo), pěkná barva.

7) Jezdíš i na jiných kolech, nebo jen enduro?
Endurko těžce převažuje, ve Whistleru jsem to kombinovala se sjezďákem, teď si občas zajdu na dirta na pumptrack, a pro rohlíky jezdím Velo Stadion ze smeťáku. V blízký době ještě přibude hardtail na tahání chariotu a ježdění na pivo.

8) Jakou trasu jezdíš nejraději a kde na enduru?
Dlouhý, dobrodružný a z kopce. V Kanadě těch epickej sjezdů pár je, vypíchnu Disneyland ve Squamish, v USA v Moab pak Whole Enchilada. V zimě zas Itálie Azurové pobřeží od Finale Ligure po Monaco. U nás sice takový převýšení nemáme, ale taky tu mám srdíčkový trasy např. v Krušných horách, kde konkrétně, to vám řeknu někdy u piva.

9) Lokalita, kde by sis chtěla zajezdit?
Vynechat u nás jednu zimu a podívat se a zajezdit si na Novém Zélandu, pokud se tam dá pít pivo.

10) Fejolo nebo Štěpánko? Pověz, kde se zrodil tvůj pseudonym, protože pro každého bikera jsi Fejola…
Pro všechny Fejola, sice mi to soudruzi do rodného listu nezapsali, ale tohle jméno mi dali rodiče a od malička mě takto oslovovali. A jelikož jsem musela mít i nějaký „ofiko“ křestný, vylosovali mi Štěpánku. A jak rodiče přišli na Fejolu? Prostě si ho vymysleli a jak jinak než v hospodě u piva.
 

Za celou KUR family, musím říct že jsme moc rádi, že máme takovou tvář v enduro týmu. Ať se celé rodině daří a někdy zase na kole. Zdar.
Milan Myšík jr.